Pohnutou dobu válečnou nelze popisovat slovy dneška a tak prosím, přijměte doslovný přepis obecní kroniky zachycující dobu, kdy naši lidé odcházeli do první války světové:
Dne 26. července 1914 byla nařízena částečná mobilisace vojska a po 5 dnech, dne 31. července všeobecná mobilisace včetně domobrany, neboť začala válka proti Srbsku, která brzy roznítila se v požár válečný mezi všemi národy Evropy.
Začala Válka světová.
Škola „u kostela“, jako střed mobilisační v obci, kde byl obecní úřad – octla se v ruchu
válečném. Sem spěchali vojínové a domobranci hlásiti se k odchodu ke svým plukům, zde udíleny rady všem, zde tklivě pronášeli odcházející mužové svá přání v zájmu rodin a jmění svého, zde ukládali i své poslední vůle a každému dle sil a možnosti se posloužilo.
Nejpohnutější dny v obci byly 31. červenec a 1. srpen, neboť 2. srpna odjížděl v poledne z obce plný, dlouhý vlak narukujících domobranců. Nebylo možno ubrániti se zaslzení při loučení se jich na zastávce „pod Žárem“, kde několik zanotilo píseň „Zasviť mi ty slunko zlaté na poslední z vlasti krok“, kterou před vlakem za úplného ticha pěli na rozloučení se svými milými. Dozpívali, vsedli do vlaku a tento odnášel všechny do nejisté budoucnosti. Železnými a rychlými kroky pak dále postupovaly události a zanedlouho celá Evropa octla se ve vřavě válečné.
Podepsaný, co obecní tajemník a nadučitel na dobu války co nezbytný nemusel hned k vojsku nastoupiti a pracoval ve všech odvětvích válečné péče: sepisoval zásoby, sám vyplácel podpory 156 ženám narukovaných vojínů a to „dole“ i v Bílé, kam dojížděl, dopisoval vojínům za ženy a matky, dotazoval se na raněné a zajaté atd.
Žáci sbírali listí ostružinové na čaj, v ručních pracích hotoveny papírové podešvice – 1000 kusů a k vánocům zasláno ve 2 zásilkách vojínům: 30 párů nátepniček, 35 párů ponožek, 29 šálů, 5 kuklí proti sněhu, 3 páry + 3 = 6 párů nákolenníků a 10 žíněk na umývání. Červenému kříži pro vdovy po padlých odvedena sbírka žáků 30 K, občanů 400 K. Hned po vyhlášení mobilisace občanstvo těžce bylo postiženo dodávkami pro vojsko a to: 20 párů koní s povozy a se vším příslušenstvím, 40 koní odvedeno a dodáno jízdě, 135 kusů hovězího dobytka za 37 929 K, 1129 q ovsa a v březnu nato 100 q slámy.
Všechny tyto dodané věci byly poměrně dobře zaplaceny, toliko prvních 20 přípřeží s koňmi – nejlepší to koně a povozy, nebyly dobře oceněny a zaplaceny, což asi stalo se spěchem s jakým byly zabrány a přes protesty a žádosti obce náhrada zvýšena nebyla. Ve všech oborech života bylo cítiti válku. Stavba fary musela býti ihned zastavena, jelikož zedníci, nádeníci i stavitel narukovali.
Byla naštěstí aspoň hrubá stavba přivedena pod střechu, prozatímně papírem kryta a zabezpečena na zimu. Ani zjara nebylo možno ji dokončiti, byla jen uvnitř omítnuta, střecha eternitem pokryta a na další přezimování zabezpečena.
Úroda r. 1914 byla velmi pěkná a vydatná, ač většinou mužové nebyli doma, provedeny práce žňové i podzimní včas, neboť pracovaly se vší silou ženy, starci i děti, jímž dovolené od návštěvy školy byly udělovány – každý připravoval se na zimu a na vánoce – na návrat svých milých z války, neboť bylo všeobecné mínění, že válka přes zimu nepotrvá. Další doba všechny o jiném poučila.
Čerpáno z Obecní kroniky uložené v Okresním archivu ve Frýdku-Místku