Posledním rychtářem-fojtem byl Josef Kašpárek.
Prvním starostou podle obecního zákona byl dne 20. července 1848 zvolen Jan Pavliska.
Po Janu Pavliskovi stal se starostou syn jeho, majitel fojtství Josef Pavliska, jež starostoval dlouhá léta (20 let), na něž v kronice školní trpce si stěžuje nadučitel J. Paskovský, jenž doslova píše „Nelze říci, že doba jeho starostování neměla dobrý vliv na obec a poměry, on (ač vynikal značnou inteligencí) bránil stavbám a rozšiřování škol a naklonil si k tomu občany na jich vlastní škodu. Dle tohoto bylo i obecní zastupitelstvo ­ ještě v roce 1895 byli členy výboru lidé, kteří neuměli ani čísti ani psáti.
Teprve od r. 1895, kdy starostou přestal býti, datuje se rozvoj obce k lepšímu. Několik uvědomělých občanů utvořilo užší společnost a z jich středu vyšel nejeden prospěšný návrh.
Ku chvále však dřívějšího starosty praví, že se aspoň správným snahám v obci nestavěl na odpor.“.
Po něm stal se (23. dubna. 1896) starostou obce tehdejší kontrolor pan Richard Willert, o němž jest v obecní kronice zapsáno, že za svého starostování, které trvalo toliko jedno období, zapsal se měrou nazapomenutelnou v paměť obce. Uspořádání finančních poměrů, zřízení obecní nemocnice, záležitosti hřbitova, vše to jest dílo jeho (dle školní kroniky). Největší však památkusvého působení zůstavil vystavěním nové budovy školní „ u kostela“.
Této škole, odcházeje 11. března 1900 jako nadlesní do Rajnochovic, daroval tři krásné sbírky brouků a hmyzu, i laternu magiku se 100 obrazy. Ačkoliv byl Richard Willert rodem, vychováním a myšlením Němec, jevil neobyčejný takt a spravedlivost k národu a lidu našemu, což v tehdejších dobách národnostního nevážení již něco znamenalo.
Podle obecní kroniky je vidno, že nebylo vždy jednoduché posunout se dále v tehdejších dobách, byť jen proto, že jak zapsáno jest v obecní kronice, někteří členové výboru neuměli čísti ani psáti a starostové to zcela jistě neměli jednoduché. Ostravice si s tím ale vždy za určitý čas poradila a rozvíjela se dále.