Obecní kronika je studnicí informací o minulosti obce, popisuje např. útrapy lidu v obou světových válkách, kolik bylo na území obce kdy chováno dobytka a věnuje se také komunistické kolektivizaci zemědělství v 50. letech 20. století.
Vše, co se na Ostravici dělo, bylo v podstatě obrazem doby a tak například první zápisy o samosprávě obce zachycují Ostravici, kde správu obce do roku 1848 vedli rychtáři/fojtové ustanovení pány, asi hukvaldskými.

Hned po popsání oslav samostatného Československa se řídící učitel Košacký věnuje velice zajímavé historce o založení Bezkydu. Do obecní kroniky bylo panem řídícím zapsáno:
Před 100 lety byl horský hřbet, táhnoucí se po hranici trenčínsko­místecké – zvaný Bezkyd – porostlý vysokým, neproniknutelným pralesem. Pouze úzké lesní stezky vedly přes hranice z Ostravice a na Horní Bečvu. Neprostupné tyto houštiny sloužily za skrýš různým loupeživým rotám. Byly to zbytky Kuruců, kteří

Tomuto dni „osvobození našeho“ budiž věnován první list pamětní knihy obce Ostravice, neboť nebýti jeho, zajisté dosud by se tato kniha nezakládala. 28. října 1918 prohlásili naši politikové v Národním shromáždění, seskupeni veřejně, samostatný stát Československo a první zákon o jeho zřízení, byl sdělen telegraficky všem úřadům a obcím. 

V poválečných dobách se musela obec vypořádat se situací kdy se na Bílém Kříži, který v té době patřil ještě pod Ostravici objevila skupina banderovců a spáchala tam vraždu člena SNB.

V obecní kronice je poznamenáno: